Čtvrtá sezona záchranného archeologického výzkumu na pohřebišti z pozdní doby bronzové ve Vojenicích u Opočna (okr. Rychnov nad Kněžnou) proběhla letos v červenci opět ve znamení letní odborné terénní praxe. Vedle studentů archeologie FFUK se stejně jako v minulých letech zúčastnili také jejich kolegové z Univerzity Palackého v Olomouci, letos se připojily i dvě studentky studijního programu Dějiny a kultura východního Středomoří ve starověku z Českého egyptologického ústavu – kvůli výstavbě dálnice D 11 jsme naopak postrádali královéhradecké kolegy z UHK. Dorazila i řada starších studentů, kteří zde už povinnou praxi absolvovali v minulých letech a letos přijeli aspoň na den vypomoci a zavzpomínat, a rovněž bychom výzkum nezvládli dokončit bez pomoci amatérských spolupracovníků rychnovského muzea. Financování bychom si opět nedokázali představit bez laskavé podpory paní děkanky FFUK doc. dr. Mirjam Friedové. Všem patří naše hlasité a srdečné díky.
Ve snaze získat co nejucelenější obraz plochy pohřebiště jsme se letos pod tradičním vedením dr. Martiny Bekové z Muzea Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou soustředili na propojování a rozšiřování dosavadních sond v místech dřívějších nálezů. Strategie se nám vyplatila. Objevili a zdokumentovali jsme další žároviště, těžce poničené orbou, se zbytky nádob a bronzových součástí výbavy mrtvých, kteří byli na žárovišti spalováni. Těsně vedle místa bohatého hrobu prozkoumaného již roku 2014 jsme pak odkryli stopy rituálů spjatých s pohřbíváním – vrstvu uhlíků s nádobami z pohřební hranice a rozptýlené střepy keramických nádob, snad rozšlapané zde při obřadech; to vše pak i s hrobem překryla mohyla, z níž se zachovaly zbytky obvodového kruhu z drobných i větších kamenů. Na samý závěr výzkumu pak vyšel na světlo i malý žárový hrob s drobnými, většinou rozbitými, ale bohatě zdobenými nádobkami, další možná ještě čekají v zemi.
Studenti se jako pokaždé zapojili do všech činností nezbytných při archeologickém terénním výzkumu – od přípravy plochy přes kresebnou a fotografickou dokumentaci až po evidenci nálezů a psaní výzkumného deníku. Navíc se letos seznámili s geofyzikálním měřením: na sousedním lesním pozemku je provedl tým dr. P. Mila z Masarykovy univerzity v Brně. Na jaře tam byl totiž poněkud nešetrně (a bez oznámení archeologickému pracovišti) vykácen les a vysázeny mladé stromky, a průzkum se snaží identifikoval zbytky mohyl rozrušené výsadbou stromků do brázd.
Stejně jako každý rok k nám se zájmem přicházeli turisté a návštěvníci z okolí i ze vzdálenějších míst, které jsme vždy provedli a podali jim výklad. Někteří přijeli na rozhlednu, někteří už přímo kvůli našemu výzkumu. Konaly se dva Dny otevřených dveří – kupodivu opět bohatě navštívené – a věnovali jsme se také novinářům. Regionální listy o výzkumu informují pravidelně:
Na prvních stránkách celostátního deníku jsme však byli určitě poprvé. Snad se někteří někdejší účastníci na snímku poznali.
Letošní sezona ve Vojenicích bude, jak se zdá, zatím poslední – majitel pole sdělil, že by je rád opět obdělával. Jednáme však dále, hledáme kompromis a doufáme, že se sem v rámci nějakého dalšího projektu i se studenty zase vrátíme.