Identity v pohybu: jazyk, hmotná kultura, náboženství a etnicita v raném středověku
Kontaktní osoba: Tomáš Klír
Spolupracující zahraniční instituce: Ruprecht-Karls-Universität Heidelberg
V posledních desetiletích se podstatně změnilo naše pojetí etnických i náboženských identit a jejich vzájemného vztahu. Etnicita, podobně jako náboženství, již není vnímána jako biologicky nebo kulturně stabilní identita, ale jako způsob chování – jako kulturní konstrukt vytvářený, udržovaný a předávaný diskurzem a aktivním jednáním, a v konečném důsledku vyjadřovaný jazykovými nebo nejazykovými prostředky, zejména hmotnou kulturou. Nicméně, naše znalosti o funkční interakci a vzájemné zastupitelnosti jazyka a hmotné kultury v procesu vytváření etnicity v různých sociálních, ekonomických a demografických kontextech nejsou vyvážené. Cílem výzkumné skupiny je proto řešit otázku, jak se etnicita utvářela v situacích migrace a jazykového i kulturního kontaktu v raném středověku. Během výzkumu se dále zaměříme na vztah mezi etnicitou a dalšími typy identit, zejména náboženskou identitou. Realizace projektu (1) zahrnuje různé disciplíny, území a kontaktní situace, (2) rozvíjí srovnávací přístupy a nové metody a (3) zajišťuje organizaci několika mezinárodních konferencí. Projekt usiluje o stabilizaci vědeckého týmu, který bude mít ambice získat nadnárodní výzkumný grant.
Projekty a grantová podpora:
Hlavní publikační výstupy:
Klír, T. – Boček, V. – Jansens, N. (eds. 2020): New perspectives on the Early Slavs and the rise of Slavic: Contact and migrations. (= Empirie und Theorie der Sprachwissenschaft, Volume No. 6) Heidelberg: Winter Universitätsverlag.
Dynamika v pozdním středověku: populace, ekonomika a přírodní prostředí
Kontaktní osoba: Tomáš Klír
Spolupracující zahraniční instituce: Uppsala University
Sociální a ekonomické historiky mimořádně přitahuje raně novověké období (16.–18. století), neboť v něm jsou hledány počátky toho, co vedlo k unikátnímu evropskému vývoji. Historici se snaží vysvětlit přelomové procesy jako konzumní revoluci, industrializaci a rychlý ekonomický růst, které postupně zasáhly velké části Evropy. Ptají se, jaké byly kauzální souvislosti těchto změn a co jim předcházelo. Kde se vzala evropská motivace, adaptabilita a touha po inovacích. Co vedlo k tomu, že lidé napříč všemi sociálními skupinami začali více pracovat, učit se novým dovednostem a objevovat nové věci? Odpověď je hledána v sociálních nerovnostech a mobilitě, migraci, proměně významu peněz a intenzity tržních vztahů, roli sociálních pravidel a institucí, které regulovaly lidské vztahy a aktivity. Historický pohled na raně novověkou populaci je vzrušující. Vidíme komercionalizované a oligarchizované komunity, jejichž členové byli kontrolováni vrchností, státem a hlavně sami sebou. Kontrola, regulace a monetizace prostoupily i vnitřní rodinné vztahy. To vše na pozadí dlouhodobého demografického růstu, vyčerpání půdních rezerv a cenové revoluce. Skutečné porozumění počátkům moderní Evropy nám však stále uniká, neboť je málo víme o tom, jak evropská společnost vypadala předtím. A právě o toto poznání usiluje naše výzkumná skupina.
V centru našeho zájmu stojí venkovská i městská populace, čelící mortalitním krizím, dlouhodobé demografické stagnaci a náhlým klimatickým výkyvům v pozdně středověkém období. Snažíme se přispět k poznání prostředků sociální stability a koheze, zajímá nás význam sociální mobility, migrace a transferu bohatství v této „nekonzumní“ společnosti, která byla jen slabě komercionalizována. Usilujeme rovněž o identifikaci pozdně středověkých předpokladů ekonomického růstu a zrodu moderní Evropy. Na empirické rovině zhodnocujeme mj. unikátní pramennou evidenci, jež je k dispozici pro chebský region. Z hmotných památek se věnujeme soustavnému výzkumu zaniklých středověkých vsí.
Projekty a grantová podpora:
Hlavní publikační výstupy:
Klír, T. 2020: Rolnictvo na pozdně středověkém Chebsku. Sociální mobilita, migrace a procesy pustnutí. Praha: Karolinum.
Posílení němých. Úloha venkovského obyvatelstva při budování státu a christianizaci ve střední a východní Evropě
Kontaktní osoba: Maria Vargha
V posledním desetiletí roste zájem o výzkum christianizace. V historickém bádání se uplatňují rozmanité přístupy, nicméně, pozornost se primárně zaměřuje na vyšší stupně církevní organizace, a to především díky dostupným pramenům. Vynikající základnu pro takto orientovaný výzkum nabízí archeologické pozůstatky sítě nejstarších venkovských kostelů a studium jejich významu pro obecné prosazení křesťanství. Archeologická evidence o raných sakrálních stavbách, pohřebištích a mocenských centrech může být efektivně propojena a kontextualizována pomocí sofistikovaných geografických informačních systémů, lze ji analyzovat a srovnávat na regionální úrovni, a to v míře, která dříve nebyla možná. Archeologové sice nepochybují o dopadech christianizace na transformaci venkovské krajiny, nicméně soustavný výzkumu tohoto jevu dosud nebyl nikde uskutečněn. Aplikace nových metod, využití dosud opomíjených pramenů a vytvoření rozsáhlé, regionální a komplexní digitální databáze poskytnou nový příběh o christianizaci středovýchodní Evropy v raném středověku. Realizace projektu a vypracování příslušné databáze budou silným argumentem pro získání ERC startovacího grantu.
Projekty a grantová podpora:
Sharitage
Kontaktní osoba: Viktorie Janovská
Cílem projektu SHARITAGE je podporovat diverzitu a inkluzi v univerzitním vzdělávání v oblasti archeologie a kulturního dědictví. Za tímto účelem se vyvíjejí digitální nástroje, které umožňují zájemcům zapojit se do svého kulturního dědictví. Na základě systému ArchaeoTrail pro prohlídky pro chytré telefony se zlepšuje přístupnost prostřednictvím technických prvků, vytvářejí se studijní materiály a vyvíjejí se výukové materiály, které usnadní implementaci do učebních osnov po celé Evropě.