Identity v pohybu: jazyk, hmotná kultura, náboženství a etnicita v raném středověku
Kontaktní osoba: Tomáš Klír
Spolupracující zahraniční instituce: Ruprecht-Karls-Universität Heidelberg
V posledních desetiletích se podstatně změnilo naše pojetí etnických i náboženských identit a jejich vzájemného vztahu. Etnicita, podobně jako náboženství, již není vnímána jako biologicky nebo kulturně stabilní identita, ale jako způsob chování – jako kulturní konstrukt vytvářený, udržovaný a předávaný diskurzem a aktivním jednáním, a v konečném důsledku vyjadřovaný jazykovými nebo nejazykovými prostředky, zejména hmotnou kulturou. Nicméně, naše znalosti o funkční interakci a vzájemné zastupitelnosti jazyka a hmotné kultury v procesu vytváření etnicity v různých sociálních, ekonomických a demografických kontextech nejsou vyvážené. Cílem výzkumné skupiny je proto řešit otázku, jak se etnicita utvářela v situacích migrace a jazykového i kulturního kontaktu v raném středověku. Během výzkumu se dále zaměříme na vztah mezi etnicitou a dalšími typy identit, zejména náboženskou identitou. Realizace projektu (1) zahrnuje různé disciplíny, území a kontaktní situace, (2) rozvíjí srovnávací přístupy a nové metody a (3) zajišťuje organizaci několika mezinárodních konferencí. Projekt usiluje o stabilizaci vědeckého týmu, který bude mít ambice získat nadnárodní výzkumný grant.
Projekty a grantová podpora:
Hlavní publikační výstupy:
Klír, T. – Boček, V. – Jansens, N. (eds. 2020): New perspectives on the Early Slavs and the rise of Slavic: Contact and migrations. (= Empirie und Theorie der Sprachwissenschaft, Volume No. 6) Heidelberg: Winter Universitätsverlag.
Dynamika v pozdním středověku: populace, ekonomika a přírodní prostředí
Kontaktní osoba: Tomáš Klír
Spolupracující zahraniční instituce: Uppsala University
Sociální a ekonomické historiky mimořádně přitahuje raně novověké období (16.–18. století), neboť v něm jsou hledány počátky toho, co vedlo k unikátnímu evropskému vývoji. Historici se snaží vysvětlit přelomové procesy jako konzumní revoluci, industrializaci a rychlý ekonomický růst, které postupně zasáhly velké části Evropy. Ptají se, jaké byly kauzální souvislosti těchto změn a co jim předcházelo. Kde se vzala evropská motivace, adaptabilita a touha po inovacích. Co vedlo k tomu, že lidé napříč všemi sociálními skupinami začali více pracovat, učit se novým dovednostem a objevovat nové věci? Odpověď je hledána v sociálních nerovnostech a mobilitě, migraci, proměně významu peněz a intenzity tržních vztahů, roli sociálních pravidel a institucí, které regulovaly lidské vztahy a aktivity. Historický pohled na raně novověkou populaci je vzrušující. Vidíme komercionalizované a oligarchizované komunity, jejichž členové byli kontrolováni vrchností, státem a hlavně sami sebou. Kontrola, regulace a monetizace prostoupily i vnitřní rodinné vztahy. To vše na pozadí dlouhodobého demografického růstu, vyčerpání půdních rezerv a cenové revoluce. Skutečné porozumění počátkům moderní Evropy nám však stále uniká, neboť je málo víme o tom, jak evropská společnost vypadala předtím. A právě o toto poznání usiluje naše výzkumná skupina.
V centru našeho zájmu stojí venkovská i městská populace, čelící mortalitním krizím, dlouhodobé demografické stagnaci a náhlým klimatickým výkyvům v pozdně středověkém období. Snažíme se přispět k poznání prostředků sociální stability a koheze, zajímá nás význam sociální mobility, migrace a transferu bohatství v této „nekonzumní“ společnosti, která byla jen slabě komercionalizována. Usilujeme rovněž o identifikaci pozdně středověkých předpokladů ekonomického růstu a zrodu moderní Evropy. Na empirické rovině zhodnocujeme mj. unikátní pramennou evidenci, jež je k dispozici pro chebský region. Z hmotných památek se věnujeme soustavnému výzkumu zaniklých středověkých vsí.
Projekty a grantová podpora:
Hlavní publikační výstupy:
Klír, T. 2020: Rolnictvo na pozdně středověkém Chebsku. Sociální mobilita, migrace a procesy pustnutí. Praha: Karolinum.
Posílení němých. Úloha venkovského obyvatelstva při budování státu a christianizaci ve střední a východní Evropě
Kontaktní osoba: Maria Vargha
V posledním desetiletí roste zájem o výzkum christianizace. V historickém bádání se uplatňují rozmanité přístupy, nicméně, pozornost se primárně zaměřuje na vyšší stupně církevní organizace, a to především díky dostupným pramenům. Vynikající základnu pro takto orientovaný výzkum nabízí archeologické pozůstatky sítě nejstarších venkovských kostelů a studium jejich významu pro obecné prosazení křesťanství. Archeologická evidence o raných sakrálních stavbách, pohřebištích a mocenských centrech může být efektivně propojena a kontextualizována pomocí sofistikovaných geografických informačních systémů, lze ji analyzovat a srovnávat na regionální úrovni, a to v míře, která dříve nebyla možná. Archeologové sice nepochybují o dopadech christianizace na transformaci venkovské krajiny, nicméně soustavný výzkumu tohoto jevu dosud nebyl nikde uskutečněn. Aplikace nových metod, využití dosud opomíjených pramenů a vytvoření rozsáhlé, regionální a komplexní digitální databáze poskytnou nový příběh o christianizaci středovýchodní Evropy v raném středověku. Realizace projektu a vypracování příslušné databáze budou silným argumentem pro získání ERC startovacího grantu.
Projekty a grantová podpora: